První počítač v Indonésii byl indonéskou vládou představen v roce 1964 prostřednictvím programu spolupráce s IBM.
V 70. letech byly počítače v Indonésii stále velmi vzácné a nákladné, takže si ji mohli koupit pouze velké společnosti a vláda.
V 80. letech se objevily místní počítače vyrobené v Indonésii, jako jsou Zenith, Bri a Bakrie, které byly dostupnější.
V 90. letech došlo v Indonésii explozi počítačového využití, zejména poté, co vláda vydala počítačový program pro lidi, kteří poskytli dotace na nákupy počítačů.
V roce 2000 se internet v Indonésii začal rychle rozvíjet, takže používání počítačů je stále rozšířené.
V roce 2008 se Indonésii podařilo prolomit světový rekord stanovením největší klávesnice na světě s délkou 9,5 metrů a šířkou 2,5 metrů.
V roce 2011 Indonésie zahájila program notebooků pro učitele zaměřené na zlepšení kvality vzdělávání pomocí informačních technologií.
V roce 2014 oznámil indonéský prezident Joko Widodo digitální program Indonésie Go, jehož cílem je urychlit digitální transformaci v Indonésii.
Indonésie je jednou ze zemí s největším využitím sociálních médií na světě, s více než 100 miliony aktivních uživatelů na Facebooku, Instagramu a Twitteru.
Indonésie má řadu úspěšných a celosvětových technologických startupů, jako jsou Gojek, Tokopedia a Bukalapak, z nichž všechny pocházejí z Indonésie.
