První skutečnost o nerovnosti bohatství je, že pouze osm nejbohatších lidí na světě má stejné bohatství jako 50% nejchudší světové populace.
Ve Spojených státech má pouze 1% nejbohatších lidí více bohatství než 90% americké populace.
Předpokládá se, že globální bohatství v roce 2025 vzroste na 1 000 bilionů dolarů, ale z nárůstu bude mít prospěch pouze hrstka lidí.
Nerovnost bohatství v Indonésii je také velmi významná, přičemž 1% nejbohatších indonéských lidí má stejné bohatství jako 50% nejnižší populace.
Ačkoli nárůst HDP (hrubý domácí produkt) může prokázat hospodářský růst, ne vždy odráží zlepšení blahobytu komunity.
Jedním z hlavních důvodů nerovnosti bohatství je kvůli nespravedlivému daňovému systému, který umožňuje bohatým platit méně daní, než by měli.
Chudí lidé mají tendenci čelit obtížím v přístupu k dobrým zdravotnickým službám a vzdělávání, zatímco bohatí lidé mají často přístup k lepším a dražším službám.
Nerovnost bohatství může také způsobit sociální a politické napětí, protože chudí lidé se často cítí nespravedliví a marginalizováni.
Některé studie ukazují, že nerovnost bohatství může ovlivnit duševní a fyzické zdraví, jakož i možnost trestného činu a násilí v komunitě.
Jedním ze způsobů, jak snížit nerovnost v bohatství, je prostřednictvím více programu sociálního zabezpečení a daně, jakož i posílení vzdělávacích a zdravotnických služeb, které jsou spravedlivé pro každého.
