Řezbářství nebo řezbářství je tradiční umění, které se v Indonésii vyvíjí po stovky let.
Řezbářské umění se obvykle provádí na dřevěných předmětech, jako jsou sochy, reliéfy a ozdoby.
V Indonésii se řezbářství často používá jako doplněk budov nebo jako dekorace v domácnosti.
Indonéští řezbářští umělci jsou známí pro řezbářské techniky, které jsou velmi podrobné a jemné, jako jsou řezby na dveřích a oknech tradičních domů.
Některé regiony v Indonésii mají také výrazný styl řezbářství, jako je Bali s řezbářským uměním dřeva a kamene, a Jepara s řezbářským nábytkem.
Jeden z dřevěných materiálů, který se často používá pro vyřezávání, je teak, protože má silné a odolné vlákno.
Kromě dřeva jsou dalšími materiály používanými pro řezbářství kameny, jako je přírodní kámen, mramor a žula.
Řezbářské umění se také často používá jako další příjem pro venkovské komunity, zejména v oblastech, které mají přírodní zdroje, jako je dřevo a kámen.
Řezbářství se také často používá jako suvenýrový předmět pro turisty navštěvující Indonésii.
Někteří indonéští řezbářští umělci získali mezinárodní uznání, jako je nyoman Nuarta, který vytvořil sochu Garuda Wisnu Kencana na Bali, která se stala ikonou indonéského cestovního ruchu.